Srpen 2017

Michnové z Vacínova

13. srpna 2017 v 22:32 | Habsburg |  Šlechtické rody
Erb rodu Michnů z Vacínova

Historie šlechtického rodu Michnů z Vacínova se začala psát teprve na samém sklonku 16. století. Zakladatelem rodu byl Martin Michna, řezník, měšťan a později úředník z Budyně nad Ohří. Roku 1598 získal Martin erb a predikát "z Vacínova". Rodový vzestup byl však zahájen až Martinovým synem Pavlem Michnou z Vacínova (1589-1632), který získal kvalitní vzdělání na jezuitském gymnáziu v Praze a ve francouzském Orleánsu, kde se stal doktorem práv. Později pracoval pro českou kancelář jako sekretář císařských místodržících Jaroslava Bořity a Viléma Slavaty z Chlumu, kteří byli svrženi z oken pražského hradu během defenstrace z roku 1618. Pavel Michna se tak přirozeně stal odpůrcem českých stavů, po jejichž porážce na Bilé hoře (1620) vstoupil do služeb Karla Liechtensteina a Albrechta z Valdštejna. Právě podpora katolické a prohabsburské strany přinesla Michnovi mnoho nových statků, jejichž ziskem ještě více posílil prestiž mladého rodu. Byla to např. panství Konopiště, Neveklov, Týnec nad Sázavou či Fulštejn ve Slezsku. Stal se též podílníkem v tzv. mincovním konsorciu, které nechávalo razit falešné mince, což nakonec vedlo ke státnímu bankrotu (členům konsorcia ale přinesly tyto jejich nekalé aktivity nemalé zisky). Roku 1627 byl Pavel Michna císařem Ferdinandem II. Habsburským povýšen do hraběcího stavu. Zemřel však již o pět let později ve vojenském táboře Albrechta z Valdštejna u Norimberka. Za jeho smrtí stála zřejmě úplavice.
Mědirytina s podobiznou hraběte Pavla Michny z Vacínova

Pavlův mladší bratr Jiří Vilém Michna z Vacínova (zemřel 1640) se stal císařským radou a roku 1622 zakoupil západočeské panství Chýše. Chýše získal za 35 000 nekvalitních dlouhých mincí. Jeho syn Bedřich Vilém z Vacínova však hospodařil tak špatně, že o nedávno nabyté Chýše přišel.
Vraťme se však zpět k Pavlovi a jeho potomkům. Pavlův syn Václav Michna z Vacínova (1607-1667) pojal za manželku Angelu Sibyllu Žerotínovou, sestru velkolosinského pána Přemka III. ze Žerotína. Tato dáma se proslavila hlavně tím, že v 70. letech 17. století rozpoutala na losinském panství nechvalně známé čarodějnické procesy, na Moravě zcela ojedinělé. Václav byl velikým mecenášem umění. Pokračoval ve výstavbě pražského Michnova paláce na Malé Straně, jenž byl vyzdoben nadanými italskými mistry Carattim a Gallim. Hrabě Václav zemřel v Praze zadlužený a bezdětný. Jeho majetek se roku 1670 dostal do konkurzu a do pěti let byl zcela rozprodán.
Přepychový raně barokní palác Michny z Vacínova na Malé Straně v Praze (dnes Tyršův dům)

Dalším význačným členem rodu byl kupříkladu hrabě Jan Václav Michna z Vacínova (1669-1721), jenž nechal vystavět tzv. Michnův letohrádek v Praze na Novém Městě. Barokní stavba získala v 19. století přezdívku "vila Amerika" a dnes je sídlem muzea Antonína Dvořáka. Rod hrabat Michnů z Vacínova vymřel roku 1872 Janovým potomkem Bedřichem Janem z Vacínova (nar. 1804).
Barokní fresková výzdoba stropu v budově Michnova pražského letohrádku