Wesselényiho spiknutí 1/3

5. srpna 2016 v 12:49 | Habsburg |  Habsburské války
Chorvatská hrabata Zrínský a Frangepán krátce před popravou(představa romantického umělce z 19. století)

Uherské království v 16. a 17. století přidělávalo Habsburským králům vrásky na čele. Turecké nájezdy a časté vzpoury šlechticů dělaly z této oblasti neklidnou a nebezpečnou součást Habsburské monarchie.
Pro začátek by bylo vhodné si alespoň trochu nastínit, co spiknutí Františka Wessélenyiho a dalších šlechticů předcházelo.
Uhry byly již od konce 14. století permanentně ohrožovány rozpínavostí muslimské Osmanské říše. Nebezpečí zesílilo po roce 1526, kdy se vlády nad zemí ujal Ferdinand I. Habsburský, který se musel potýkat s prvním větším povstáním uherské šlechty. Do čela Ferdinandových odpůrců se tenkrát postavil bohatý magnát Jan Zápolský (mimojiné vlastnil i Spišský hrad na východním Slovensku). Aby si Zápolský upevnil svou moc, začal otevřeně spolupracovat s Osmany, kterým tehdy panoval slavný sultán Sulejman, zvaný Nádherný. Turci se tak od časů Zápolského začali neustále vměšovat do vnitřních věcí Uher a ustavičně štvali uherskou šlechtu proti Habsburkům.
Jan Zápolský na kresbě z první poloviny 18. století

Osmanská říše si v první polovině 17. století prošla vleklou politickou krizí, která její mezinárodní postavení silně oslabila. Státu panovali slabí sultáni (např. duševně nemocný Mustafa I.) a jednotlivé dvorské frakce sváděly nelítostné boje o moc. Stabilitě muslimské říše neprospěly ani zdlouhavé války s Persií. Tři habsburští panovníci (Matyáš, Ferdinand II. a Ferdinand III.) si tak mohli na východní hranici říše užívat relativního klidu (až na povstání uherských šlechticů Bethlena a Rákocziho, která se kryla s probíhající třicetiletou válkou). To vše se ale změnilo s nástupem sultána Mehmeda IV. na trůn v roce 1648. Mehmed se obklopil zdatnými poradci z rodu Köprülu a začal řinčet zbraněmi. Válku Habsburské monarchii vyhlásil v dubnu roku 1663. Klid byl rázem ten tam.
Výbojný sultán Mehmed IV. na německé rytině z roku 1670

Mehmedova armáda, podpořená tatarskými jednotkami, rychle překročila Dunaj a hravě porazila narychlo svolanou uherskou zemskou hotovost u jihoslovenského Parkanu (dnes Štúrovo). Ve Vídni vypukl chaos. Tehdejší král Leopold I. Habsburský i jeho dvořané dostali strach, protože se domnívali, že se turecké vojsko vydá k Vídní. Z obav před osmanskými hordami se část dvora evakuovala do Lince (např. Leopoldova nevlastní matka Eleonora Magdalena Gonzagová s dětmi). Mehmedovy jednotky se ale obrátily směrem k Novým Zámkům. Tato rozsáhlá protiturecká pevnost byla vystavěna na sklonku 16. století a hodně lidí bylo přesvědčeno o její nedobytnosti. Novým Zámkům tehdy velel uherský šlechtic Adam Forgách. Legendy o nedobytnosti Nových Zámků se ale rozplynuly 25. září 1663, kdy Forgách kapituloval a turecké jednotky pevnost obsadily. Odtud se pak tito hrdlořezové vydali plenit okolí Nitry a Levíc. Do otroctví odvlekli mnoho nevinných lidí, starce a děti vraždili. Brzy pak vpadli i na Valašsko a na Slovácko. Obsadili i některé další hrady a pevnosti.
Obrat ve válce nastal až v srpnu 1664, kdy se Leopoldovým vojskům pod vedením generála Raimonda Monteccucoliho podařilo dosáhnout drtivého vítězství v bitvě u Szentgotthárdu (německy Mogersdorf). Zdálo se, že Turci budou konečně poraženi, ale Leopold (na naléhání svých ministrů) s nimi uzavřel ve Vasváru nevýhodný mír. Leopold v mírových rezolucích uznal osmanskou kontrolu nad Sedmihradskem a nad některými pevnostmi (mimojiné i nad Novými Zámky a nad Velkým Varadínem). Turci se naopak zavázali dodržovat dvacetiletý mír a uzavřeli s Habsbourskou monarchií nějaké obchodní smlouvy. Uherská šlechta byla těmito mírovými podmínkami pobouřena a znechucena. Právě nevýhodný mír z Vasváru stál za Wessélenyiho spiknutím, které se rozhořelo krátce po skončení této kratičké rakousko-turecké války.
Vítězná bitva u Szentgotthárdu (Mogersdorfu) na rytině z roku 1664

V příštím pokračování tohoto článku bych Vám rád představil hlavní aktéry celé konspirace, která měla v závěru připravit Habsburky o uherskou korunu.
Snad Vám nevadí, že je článek rozdělen do tří částí, ale kdybych měl vše vměstnat do jednoho textu, byl by pak neskonale dlouhý a nepřehledný.
Doufám, že se na pokračování budete těšit.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | Web | 6. srpna 2016 v 13:35 | Reagovat

Moc díky, skvělý pohled na tak významný rod!

2 Claudia Claudia | Web | 18. srpna 2016 v 12:59 | Reagovat

Skvělý článek, na pokračování si ráda počkám :-)

Jinak ten první obraz by neměl zobrazovat jednání, ale poslední okamžiky před popravou. Je vidět, že mají nohy v okovech a Zrinský se snaží Frankopana uklidnit.

3 habsburg habsburg | Web | 18. srpna 2016 v 22:44 | Reagovat

[2]:Děkuji za komentář!
Popisek ihned opravím. Děkuji za postřeh.

4 Claudia Claudia | Web | 5. září 2016 v 19:27 | Reagovat

https://scontent-frt3-1.xx.fbcdn.net/v/t1.0-9/14238152_989366767839389_3858605906115291724_n.jpg?oh=08306faa9698b2fead1d81f5a0c9bffb&oe=587BDB25

Baška Voda, Chorvatsko

5 habsburg habsburg | Web | 17. září 2016 v 12:08 | Reagovat

[4]:Ano, ti dva tam jsou dost populární (stejně jako Wesselenyi v Maďarsku).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama