Dohalští z Dohalic

1. června 2016 v 22:14 | Habsburg |  Šlechtické rody
Erb šlechtické rodiny Dohalských z Dohalic

Dohalští z Dohalic (někdy též Bořkové Dohalští z Dohalic) se mohou řadit mezi nejstarší české šlechtické rody. Patří do rozrodu dávných Bořků, kam krom nich patřili též Bořkové z Miletínka, rytíři z Nové Vsi, Bořkové z Poličan atd. První písemná zmínka o Dohalských pochází z roku 1395. Uváděn je Bořek z Dohalic, který vlastnil ves a tvrz Dohalice nedaleko východočeského Hradce Králové. Nebyl ani bohatý, ani politicky a společensky významný. Někteří z Bořkových synů podporovali v 15. století krále Jiřího z Poděbrad, ale mnoho informací o nich nemáme.
Posloupnost rodu se odvozuje až od významějšího Bořka Dohalského z Dohalic, který je poprvé zmiňován v roce 1497. Byl zřejmě majetný, protože zakoupil několik statků a panství (roku 1512 například ves Mokrovousy u Hradce Králové). Jeho syn Václav Dohalský z Dohalic se stal hejtmanem Hradeckého kraje a založil mokrovouskou rodovou linii, která vymřela v polovině 17. století.
Současná podoba dohalické tvrze, která byla roku 1827 přestavěna na sýpku

Bořkův mladší syn Mikuláš (zemřel v roce 1576) založil dodnes žijící linii veselsko-dohalskou. Mikuláš žil ve vsi Vysoké Veselí. Za jeho syna Jana Dohalského z Dohalic bylo Vysoké Veselí císařem a králem Rudolfem II. Habsburským v roce 1580 povýšeno na město. Tehdy byli Dohalští již docela váženým rodem. Dostali se dokonce do Diadochu (byla to jakási první "encyklopedie" českých šlechtických rodin)populárního českého renesančního autora Bartoloměje Paprockého z Hlohol. Členové rodu se ale později zapojili do stavovského povstání, což dočasně zastavilo jejich slibný rozvoj. Zradili císaře a krále Ferdinanda II. Habsburského a po bitvě na Bílé hoře přišli o polovinu majetku. Zbývající část majetku od Dohalských v roce 1627 koupil Albrecht z Valdštejna. Tuto Valdštejnovu polovinu získali zpět až v roce 1654, kdy jí od dědiců mocného vojevůdce odkoupil Václav Bořek Dohalský z Dohalic (zemřel v roce 1678). Václav nejprve vstoupil do švédské armády. Poté bojoval za saského kurfiřta Jana Jiřího a konečně až v roce 1637 přešel k Habsburkům. Přestoupil ke katolictví a později zastával vlivný post hejtmana kraje Hradeckého a byl též radou soudu nejvyššího purkrabí pražského.
Generalissimus Albrecht z Valdštejna v roce 1627 zakoupil zbývající polovinu zkonfiskovaného majetku Dohalských z Dohalic

František Karel (1647 - 1709), Václavův syn, byl hejtmanem Kouřimského kraje a dlouholetým přísedícím komorního a dvorského lenního soudu. Jeho syn Václav Vratislav Dohalský z Dohalic (1680 - 1756) byl v roce 1726 císařem a králem Karlem VI. Habsburským povýšen do starého panského stavu. O tři roky později si společně se svými příbuznými Janem Jiřím Dohalským a Janem Kryštofem Dohalským (1695 - 1768) zažádal o povýšení do hraběcího stavu. Vyhověno bylo pouze jemu, protože jako jediný si mohl dovolit zaplatit poplatek za uvedení do hraběcího stavu. Hraběcí větev Václava Vratislava vymřela v roce 1840.
Jan Kryštof Dohalský z Dohalic pocházel z vedlejší Zikmundovy větve, která vznikla v 16. století. Studoval práva a vstoupil do státních služeb. Byl přísedícím většího zemského soudu. Po smrti Karla VI. podpořil v boji o českou korunu Karla VII. Albrechta Bavorského, čímž proti sobě popudil legitimní Karlovu dědičku Marii Terezii. Později mu ale Marie Terezie milosrdně odpustila. Stal se také hejtmanem krajů Hradeckého a Prácheňského. Během vpádu pruského krále Friedricha Velikého do Čech v roce 1757 prokázal své organizační schopnosti jakožto člen zásobovací komise. Za své zásluhy získal v roce 1764 od Marie Terezie predikát "Boržek Dohalský Freiherr von Dohalitz" (tedy Bořek Dohalský, svobodný pán z Dohalic). Se svou rodinou sídlil na zámečku v Přívozci u Domažlic.
Barokní zámeček v Přívozci u Domažlic je dnes bohužel v dezolátním stavu. Dohalští jej v roce 1905 prodali.

Kryštofův pravnuk, Maria Jan Václav (1833 - 1885), rozdělil rod na starší větev, která ale vymřela již v následující generaci jeho synem Mariou Václavem Antonínem (1867 - 1919). Praotcem mladší větve rodu byl Maria František Karel (1843 - 1925), mladší bratr Jana Václava, jehož potomci žijí v Českých zemích dodnes.
Jeho tři synové se výrazně zapsali do moderních českých dějin. Prvorozený František Dohalský z Dohalic (1887 - 1951) působil jako československý velvyslanec v Rakousku. Po pádu Československa a vzniku Protektorátu Čechy a Morava začal František podporovat protinacistický odboj. V červnu 1942 byl ale gestapem zatčen a odvlečen do koncentračního tábora v Dachau. Pobyt v lágru mu značně poškodil zdraví. Zemřel v roce 1951 záhy poté, co byl jeho syn Jiří Bořek Dohalský (1914 - 1990) zatčen komunistickou STB.
Dalším potomkem Františka Karla byl Antonín Bořek Dohalský (1889 - 1942). Tento nadaný teolog, kanovník svatovítské kapituly, papežský tajný rada a kanovník řádu sv. Lazara v Českých zemích zaplatil za své aktivity v odboji životem. Byl zatčen 5. června roku 1942 během mše, kterou celebroval v Ústavu pro slepé dívky sester františkánek. Za jeho zatčením zřejmě stál Franz Bobe, člen řádu maltézských rytířů a známý stoupenec nacistů, který Antonína udal gestapu. Byl deportován do koncentračního tábora v Osvětimi, kde téhož roku skonal.
Fotografie Antonína Bořka Dohalského, katolického kněze, který nalezl smrt v Osvětimi

Nejmladší z bratří, Zdeněk Maria Bořek Dohalský (1900 - 1945), pracoval jako žurnalista. Byl redaktorem Lidových novin. Věnoval se též politice. Vstoupil do prvorepublikové Národní strany. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava byl tajnou spojkou mezi protektorání vládou generála Aloise Eliáše a exilovou vládou presidenta Edvarda Beneše. Německá tajná policie gestapo jeho činnost ale odhalila. Zatkli jej a internovali v pražské věznici na Pankráci. V únoru 1945 ho gestapo převezlo do Malé pevnosti v Terezíně, kde ho zastřelili.
Rod dnes přežívá v osobách potomků Jiřího Bořka Dohálského. Někteří členové rodiny dnes žijí v Lysé nad Labem.
Fotografie Zdeňka Bořka Dohalského, který byl v Terezíně zastřelen příslušníky gestapa
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sarah's History Sarah's History | Web | 2. června 2016 v 16:55 | Reagovat

Je mi líto onoho barokního zámečku. Kdyby se zrekonstruoval a otevřel veřejnosti, o tomto rodu se vskutku zajímavou historií by vědělo více lidí, což by vůbec neškodilo; naopak.
Jistě je zvláštní být v tomto století součástí rodu, který byl kdysi významný. Ano, já vím, tohle nejsou Habsburkové, ale i tak byli jejich předci známí i vladařům, přestože - jak píšeš v článku - první zmiňovaný člen rodu nebyl nijak bohatý a vše si získali jen svou snahou.
Vím, že se opakuji a už to téměř vypadá, že nejsem schopná vymyslet něco originálního, ale opět musím pochválit Tvůj styl psaní. Ty se mezi historiky jen tak neztratíš, Pavle. Moc Ti držím palce. :)

2 Beatricia Beatricia | Web | 2. června 2016 v 19:40 | Reagovat

Krásný článek pro milovnici historie. Ráda poznávám tvůj blog. Také mě zaujal ten barokní zámeček, snad se podaří ho restaurovat. ☼☼☼

3 habsburg habsburg | Web | 2. června 2016 v 19:55 | Reagovat

Děkuji za úžasné komentáře!
Bohužel jsem slyšel, že o rekonstrukci zámku v Přívozci majitel zřejmě nechce ani slyšet. Každým rokem je jeho stav horší a horší. Nerozumím přístupu některých lidí k památkám.
[2]: Děkuji za pochvalu článku!

4 Gil Gil | Web | 2. června 2016 v 21:09 | Reagovat

Děkuji za úžasný článek! Statečné osobnosti František Dohalský z Dohalic, který byl velvyslancem a pak podporoval protinacistický odboj, Zdeněk Maria Bořek Dohalský - tajná spojka, Jiří Bořek Dohalský a především Antonín Bořek Dohalský, teolog a kanovník, též aktivní v odboji, mne velmi zaujaly. Četla jsem o nich poprvé a nesmírně ráda.
Strašlivé, že se nestydí zatknout člověka během mše, kterou celebruje v Ústavu pro slepé dívky! A poslat do koncentračního tábora.

A chtěla jsem se ještě zeptat: co znamenají symboly na erbu, hlavně ta postava nahoře? V heraldice se nevyznám vůbec.

Ráda jsem objevila tento krásný blog!
A ráda se sem zase vrátím začíst do poutavé historie.
Hezký večer! ❀❀❀

5 Gil Gil | Web | 2. června 2016 v 21:28 | Reagovat

Jeden komentář mi spadl do spamu, kdyby jste chtěl, podívejte :)

6 habsburg habsburg | Web | 2. června 2016 v 21:31 | Reagovat

[4]: Jsem rád, že se Ti článek líbil Gil!
Figura mouřenína se podle pověsti dostala do erbu Dohalských poté, co se jeden z jejich dávných předků vrátil do Čech z Afriky. Během svých cest tam navštívil dvůr jistého mocného vladaře, který měl rozmařilou dceru. Ta byla přebornicí ve hře v šachy. Předek Dohalských jí ale měl v šachovém turnaji porazit a princeznin otec mu za odměnu daroval erb se šachovnicí. Dohalský si pak do erbu ještě přidal figuru mouřenína, aby mu neustále připomínal pobyt v oné daleké zemi.

To ale říká pověst. Skutečný význam a původ heraldických znamení v erbu Dohalských je neznámý.

Ještě jednou děkuji za skvělý a povzbuzující komentář!

7 habsburg habsburg | Web | 2. června 2016 v 22:22 | Reagovat

[5]: Tvůj komentář ve spamu jsem si přečetl až po napsání komentáře předchozího. Moc se omlouvám. Napsal jsem vlastně to samé, co Ty. Jiná pověst o původu erbu zřejmě neexistuje.
U některých rodin je docela složité vystopovat původ a historii jejich rodinného emblému.

8 Gil Gil | Web | 2. června 2016 v 22:54 | Reagovat

[7]: Mankote není se za co omlouvat! Napadlo mě to. Jste moc hodný! Děkuji a krásný večer přeji ❀❀❀

9 Zdeněk Kolařík Zdeněk Kolařík | E-mail | 19. července 2016 v 19:03 | Reagovat

zmínka o Antonínu Bořku Dohalském je velmi strohá.Údajně měl být po + K.Kašparovi
pražským arcibiskupem, což nechtěla němec-
ká strana kléru. Zemřít měl zastřelením
při pochodu smrti. Nejvyšší čas aby někdo
fundovaný sepsal jeho životopis.Stávající
pan kardinál Duka by se měl zasadit o jeho
připomínku v katedrále.

10 habsburg habsburg | Web | 25. července 2016 v 21:34 | Reagovat

[9]: Dobrý večer pane Kolaříku!
Děkuji za Váš komentář. Vím, že je zmínka o této velké osobnosti české historie strohá, ale tento článek nepojednává o něm, ale o všech význačných Dohalských. Proto jsem se snažil psát co nejstručněji, ale zároveň jsem se pokusil nevynechat nic podstatného.
To, že jeho jmenování arcibiskupem pražským překazil německý klér, je docela dost dobře možné (viz Bobeho udání).
Také bych uvítal Dohalského životopis. Z dostupné literatury se toho zájemce moc nedozví.

Děkuji Vám za komentář!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama