Únor 2016

Eleonora Marie Josefa Habsburská

29. února 2016 v 18:56 | Habsburg |  Ostatní Habsburkové
Eleonora Marie Josefa na portrétu z roku 1670

Rakouská arcivévodkyně Eleonora Marie Josefa Habsburská se narodila 21. května 1653 v bavorském Regensburgu. Jejím otcem byl císař Svaté říše římské Ferdinand III. Habsburský a matkou jí byla Eleonora Magdalena Gonzaga, dcera mantovského vévody Karla II. Gonzagy. Eleonora Marie Josefa strávila dětství na otcovském dvoře ve Vídni. Společnost jí dělala její vlastní sestra Marie Anna, pozdější vévodkyně z Jülichu a Bergu. Krom ní však měla Eleonora ještě několik nevlastních sourozenců, kteří pocházeli z otcových předchozích manželství. Jedním z Eleonořiných bratrů byl například Leopold, který se po Ferdinandově skonu v roce 1658 stal jako Leopold I. císařem Svaté říše římské.
Eleonora Marie Josefa jako polská královna

27. února 1670 se šestnáctiletá arcivévodkyně v polské Čenstochové provdala za Michała Korybuta Wiśniowieckého, polského krále a litevského velkoknížete. Její nový manžel byl vzdělaný (studoval na mnoha evropských universitách a kromě polštiny ovládal také latinu, němčinu, francouzštinu, italštinu, španělštinu, tatarštinu, turečtinu a také trochu ruštinu) a inteligentní. Povahově byl však líný, skoro až apatický. Rád se přejídal a před státními zájmy dával přednost módě a kultuře. Otěže moci v rukách třímal kancléř Andrzej Olszowski. Mezi polskou šlechtou se Michał Korybut netěšil příliš velké oblibě. Hejtman Sobieský, pozdější polský král a vrchní předák polské nobility, přezdíval neschopnému Korybutovi "opice". Někteří polští historici a badatelé dokonce tvrdí, že Michał Korybut Wiśniowiecki udržoval milenecké vztahy s několika muži a v soukromí se převlékal do ženských šatů. Je však nutné říci, že tyto zvěsti šířili především Korybutovi nepřátelé.
Michał Korybut Wiśniowiecki

Dne 29. listopadu 1670 přivedla Eleonora na svět mrtvého chlapce a své druhé dítě o rok později potratila. Další děti s Wiśniowieckim už neměla. Na svůj nový domov si Eleonora pomalu zvykala. Naučila se polsky a často svého královského manžela doprovázela na oficiálních cestách po Polsko-litevském soustátí. To už se ale nad jejím polským angažmá začala stahovat mračna. V září 1673 opustil Michał Korybut Wiśniowiecki Waršawu a vydal se do haličského Lvova. Nedbal rad lékařů, kteří mu kvůli jeho chatrnému zdraví další cestování nedoporučovali. Těsně před Lvovem se jeho zdravotní stav zhoršil natolik, že 6. listopadu 1673 přijal od kněze poslední pomazání. Zemřel 10. listopadu 1673. Dodnes není přesně jasné, co bylo příčinou smrti tohoto slabého panovníka. Dle některých za jeho smrtí stála otrava zkaženým jídlem. Polský historik Witold Dudziński zase praví, že královu smrt měl na svědomí diabetes. Po manželově smrti žila Eleonora ještě nějaký čas v Polsku, ale později se vrátila zpět do Vídně.
Eleonořina korunovace na polskou královnu v krakowské katedrále na hradě Wawel

V roce 1678 se Eleonora Marie Josefa ve Vídeňském Novém Městě provdala znova. Jejím vyvoleným se stal Karel V., titulární vévoda lotrinský. Karel byl nadaným vojevůdcem a stratégem. Roku 1683 se společně s polským králem Janem III. Sobieským podílel na porážce muslimských Turků v legendární bitvě u Vídně. O dva roky později osvobodil z osmanských rukou města Ostřihom a Nové Zámky, které dnes leží na území jižního Slovenska. V roce 1686 dobyl na Osmanech Budín, bývalé hlavní město Uherského království. Eleonora měla s Karlem dohromady šest dětí (dospělosti se ale dožily jenom čtyři děti). Mezi jejich nejvýznačnější potomky patřili Leopold Josef, titulární vévoda Lotrinský a Karel Josef, který se roku 1695 stal biskupem olomouckým.
Portrét Karla V., titulárního vévody lotrinského

Druhý Eleonořin choť zemřel 18. dubna 1690 v hornorakouském Welsu. Eleonora Marie Josefa se už nevdala. Zemřela 17. prosince 1697 ve Vídni. Pochována je společně se svými rodiči a sourozenci v císařské hrobce ve Vídni.
Rakev s ostatky Eleonory Marie Josefy Habsburské ve vídeňské císařské hrobce

Klaudie Felicitas Tyrolská

28. února 2016 v 15:30 | Habsburg |  Manželky Habsburků
Životní data: 1653 - 1676

Císařovna Klaudie Felicitas Tyrolská

Klaudie Felicitas spatřila světlo světa dne 30. května 1653 v tyrolském Innsbrucku. Jejím otcem byl tyrolský hrabě Ferdinand Karel, příslušník vedlejší tyrolské větve Habsburského rodu. Matkou jí byla Anna Medicejská, princezna toskánská, dcera toskánského vévody Cosima II. Dětství strávila v rodném Tyrolsku společně se svou mladší sestrou Marií Magdalénou.
Portrét Klaudie Felicitas

Roku 1673 zemřela ve Vídni při porodu císařovna Markéta Marie Terezie. Tehdejší císař Leopold I. Habsburský se tak stal vdovcem a jelikož nesplodil žádného mužského potomka, potencionálního dědice trůnu, začal se poohlížet po nové choti. Vyhlédl si proto svou vzdálenou sestřenici, mladou Klaudii Felicitas (ta se měla původně provdat za Jakuba, vévodu z Yorku, pozdějšího anglického krále Jakuba II., ale z vdavků sešlo). V říjnu roku 1673 se v Innsbrucku konala svatba v zastoupení a 15. října 1673 se ve Štýrském Hradci (Graz) slavila svatba za přítomnosti ženicha i nevěsty. Díky tomuto sňatku se pod Leopoldovu vládu navrátila území Tyrolska a tzv. Předních Rakous (Klaudie Felicitas totiž byla poslední žijící příslušnicí a dědičkou tyrolské větvě Habsburků a tyto rodové oblasti předala svému manželovi jako věno).
Portrét Klaudie Felicitas z roku 1675 od neznámého autora

Již v létě roku 1674 povila Klaudie Felicitas svému choti Leopoldovi dceru, která při křtu obdržela jméno Anna Marie Žofie. Děvčátko však již ve třech měsících zemřelo. Další dcera, Marie Josefa Klementina, přišla na svět v roce 1675. Ani tato dcera se nedožila svých prvních narozenin. Klaudie své dcery brzy následovala. Zemřela 8. dubna 1676 pravděpodobně na tuberkulózu. Její srdce je uloženo v císařské hrobce ve Vídni. Roku 1867 o ní německá spisovatelka Luise Mühlbach napsala knihu s názvem Kaiserin Claudia, Prinzessin von Tirol. Dnes je osoba této nekorunované české královny takřka zapomenuta. Snad Vám ji tento krátký článek alespoň trochu představil.
V této schránce je uloženo srdce císařovny Klaudie Felicitas Tyrolské